Immunomodulatory Effects of Beta-glucansстатья из журнала
Аннотация: Betaglukany jsou strukturální komponenty buněčných stěn bakterií, sinic, řas, kvasinek a hub, a dokonce se v hojné míře nacházejí i v obilných zrnech. Primární zdroje betaglukanů pro imunomodulační studie i pro léčebné aplikace jsou víceméně tradiční, jen částečně dané jejich větší dostupností. V Evropě a USA jsou to zymozan z kvasnic využívaných v pekařství a pivovarnictví, ve Francii glukany z mořských řas, v Kanadě a Brazílii glukany z obilovin, v Japonsku, Číně a Rusku jsou to nejrůznější druhy hub (šiitake, maitake, reiši). Několik klinických studií naznačilo možnost využití betaglukanů v prevenci infekčních komplikací u vysoce rizikových chirurgických zákroků.Moderní historie užívání polysacharidů jako imunomodulátorů začala aplikací Shearova polysacharidu na začátku 40. let minulého století. Zájem na čas opadl a objevil se znovu až o dvacet let později v souvislosti s průkazem příznivého účinku hrubého extraktu buněčných stěn kvasinek Saccharomyces cerevisiae na aktivaci komplementového systému. Výzkum biomodulačních vlastností betaglukanů se nejdříve zaměřil na oblast infekční imunity a později na imunitu protinádorovou. Po úspěšném průkazu jejich pozitivního vlivu na tuto složku imunity byly už v polovině osmdesátých let minulého století v Japonsku povoleny dva typy betaglukanů, lentinan a schizofylan, pro podpůrnou léčbu některých typů zhoubných novotvarů. Zároveň se nebývale zvýšil celosvětově zájem v oblasti biomedicínského výzkumu o problematiku dalších možností použití betaglukanů pro prevenci a podpůrnou léčbu řady infekčních i chronických nesdělných chorob.
Год издания: 2016
Авторы: Vladimír Bencko, Petr Šíma, Bohumil Turek
Издательство: National Institute of Public Health
Источник: Hygiena
Ключевые слова: Polysaccharides and Plant Cell Walls, Fungal Biology and Applications, Enzyme Production and Characterization
Открытый доступ: bronze
Том: 61
Выпуск: 4
Страницы: 167–171